Při loňském úspěšném pátrání po stopách Járy Cimrmana jsme narazili i na zbytky hraničního opevnění z období před druhou světvou válkou. Hned tady vznikla myšlenka podívat se na pevnostní téma z naší historie poněkud podrobněji. Proto jsme tuto
podzimní akci nazvali Cesta po pevnostech Českých.
V sobotu 13.září 2014 jsme brzy ráno vyrazili směr Východní Čechy. Aby ale nebyla naše cesta zaměřena jen pátrání po betonových objektech, zastavili jsme se po cestě v Kuksu a prohlédli si barokní sochy Matyáše B. Brauna. O těchto skvostech barokního sochařství vystavených na tomto místě před právě opravovaným hospitálem málokdo ví a určitě stojí za prohlídku.
Pak už naše cesta mířila přes Trutnov k pevnostní tvrzi Stachelberg. Tento nedokončený pevnostní systém byl budován v letech 1936-1938, měl se skládat z dvanácti velkých objektů navzájem propojených podzemními chodbami o délce téměř 3,5km. Zde jsme vstoupili do podzemí do hloubky přes 50 m a na prohlídkové trase jsme byli seznámeni se způsobem budování tvrze, jejím začleněním do obranného systému při plánované obraně republiky i její historií po válce, až do období, kdy parta nadšenců se pustila do zpřístupnění tohoto velkolepého díla. Po návratu na povrch jsme pak prošli část naučné stezky Opevněné Trutnosko a prohlédli si nadzemní části dalších dělostřeleckých srubů.
Po této únavné části jsme se přesunuli k nocování v kempu u Červeného Kostelce a zakončili den tradičně po (Více fotek zde) skautsku - s kytarou a písničkami u ohně.
V neděli ráno jsme se zamířili do Josefova u Jaroměře. Zde se nachází jedna z největších pevností na našem území. Byla vybudována na rozkaz císaře Josefa II. v letech 1780-1787 jako součást obrany Rakouska-Uherska proti pruským vojskům. Tento obrovský komplex valů, opevněných bastionů a budov je celý vystaven z cihel, kterých se během let výstavby spotřebovalo na 280 milionů. Pod pevností se nachází množství chodem v délce téměř 45km. Naštěstí naše prohlídka těchto kasemat měla jen asi kilometr. Nicméně procházet úzkými chodbami pouze s kahanem se svíčkou bylo téměř dobrodružstvím, sice doplněný poutavým vyprávěním průvodce, ale místy se šlo v i úplné tmě. To prý abychom si vyzkoušeli jak se tu vojáci museli pohybovat v době nebezpečí.
Na závěr našeho cestování jsme se opět obohatili kulturně a to návštěvou zámecké zahrady v Novém Městě nad Metuji, kterou pro vlastníky zámku vybudoval architekt Dušan Jurkovič. Moc pěkné dílo.
Bylo pozdní nedělní odpoledne a nás čekala ještě dlouhá cesta domů. Takže jsme vyrazili a cestou i zhodnotili celou akci.
Vše se podařilo jak jsme měli naplánováno a všichni jsme se obohatili a poučili o kusu naší české historie. Shodli jsme se na tom, že v naší zemi je mnoho a mnoho krásných míst, která nejsou třeba moc známá, ale přesto zajímavá a stojí za to si je prohlédnout.
Bedřich Bělák - Klaus