Na tábor jsme přijeli mimo jiné proto, abychom hledali keltský poklad ukrytý v okolí Elišky. Hned v pátek jsme se tedy dali do práce a 
získali jsme seznam ingrediencí, které jsou potřeba k přípravě lektvaru, díky němuž bychom se mohli přenést do minulosti. A aby té práce ale nebylo zase příliš, zbytek večera jsme strávili poměřováním svých znalostí a dovedností při zábavné soutěži AZkvíz. Pro některé skauty a skautky však ani tímto den neskončil. V noci je totiž vedoucí vzbudili, odvezli na několik kilometrů vzdálené neznámé místo a jejich jediným úkolem bylo se vrátit. Samozřejmě to zvládli a vyspávat pak mohli mnohem déle než světlušky a vlčata.
Sobotu jsme zahájili již tradičně uklízením okolo Elišky a chystáním večerního táboráku. Naštěstí nás ale letos bylo dohromady skoro čtyřicet, takže za chvíli nebylo, co dělat. A protože recept na kouzelný lektvar už jsme měli, teď přišel čas získat taky potřebné ingredience, no a jak jinak, než hrou.Po obědě jsme pak ještě museli najít tři klíče od truhly, v níž se poklad skrýval. Týmy pro klíče putovaly mnohdy i několik kilometrů a jejich nalezení nebylo snadné, ale všechny týmy to zvládly a tak jsme se mohli začít těšit na večer, až půjdeme poklad hledat. Abychom se na to ale posilnili, museli jsme získat svačinu, která se nějak záhadně dostala na větev vysokého stromu. Bez lan a úvazku jsme se tedy neobešli. Večer při táboráku jsme si pak uvařili ze získaných ingrediencí nápoj a jeho vypitím jsme se za hřmění a blesků přenesli do minulosti. Všichni společně jsme pak putovali na kopec Čerťák, kde jsme vykopali poklad, ve kterém byla mimo jiné i mapa okolí a v ní zakreslená druidova jeskyně. Rozhodli jsme se tam vydat, aby nám čaroděj pomohl s cestou zpět do přítomnosti. Druid byl naštěstí vstřícný a za pomoci čarovného ohně a mlhy nám ve svém kotlíku připravil z prapodivných ingrediencí další kouzelný lektvar, díky němuž jsme se dostali zpět do přítomnosti. A poklad jsme si samozřejmě vzali s sebou.
Další ráno jela jako vždy část tábora do fryštáckého kostela a druhá část zůstala v tábořišti a bavila se hrami. Ke konci celého minitáboru jsme se ještě naučili něco ze skautských dovedností prostřednictvím zábavné venkovní školičky a po výborném obědě už jsme se jenom sbalili a vydali se do svých domovů. A naše chata Eliška tam na nás bude čekat zase do jara.
(více fotek zde)
Eliška